Ligová soutěž mladších žáků byla letos velmi zajímavá. Na podzim museli kluci uhrát alespoň 2. místo ve společné soutěži Libereckého a Královéhradeckého kraje, aby postoupili do nadstavbové, společné skupiny s nejlepšími celky kraje Ústeckého. Na podzim se borcům podařilo být na druhém místě za Náchodem, a tak postoupili do nadstavbové skupiny, kde posléze sváděli boje s Louny, Děčínem a Lovosicemi. Každý z týmů měl 1 domácí turnaj, tudíž hráči odehráli celkem 5 turnajů. Naši kluci nakonec vybojovali krásnou bronzovou pozici.

Přečtěte si hodnocení trenéra Michala Hájka:

„V prvním zápase jsme se střetli s domácím celkem, který jsme v této sezoně porazili akorát na domácím turnaji před týdnem, kde ovšem Náchodští neměli několik svých dominantních hráčů. Doma byli tzv. v plné síle a na jejich hře to bylo znát. Přesto nakonec hned první zápas jsme předvedli z mého pohledu nejlepší zápas na turnaji. Velmi dobře nám vycházel útok, kde jsme se dokázali prosazovat po pěkných akcích z téměř všech pozic. Co se týče obrany, tak tam nám hořela levá strana z pohledu našeho brankaře, přes kterou šla drtivá většina Náchodských akcí. Zápas jsme sice prohráli o 5 branek, přesto kluci makali, a tak po zápase panovala v našem táboře spokojenost s předvedenou hrou. Řekli jsme si pár věcí, které bychom chtěli zlepšit do dalších zápasů, nicméně jsme se i chválili za povedené akce.

V zápase s Lovosicemi nebylo naopak pěkného vůbec nic. Nevím, čím to je, ale prostě nejsme schopni se na Lovosice pořádně připravit. Hráči do zápasu vstupují tak jako, že si to jdou odehrát, ale že by chtěli vyhrát, to bohužel ne. Ačkoliv celý realizační tým se snaží vždy kluky burcovat a povzbuzovat, tak musí chtít především oni. Za tento zápas si zaslouží pochvalu akorát Sam Machart, na kterém byla vidět velká bojovnost a nasazení spojené se soustředěním na střetnutí. Snad jako jediný měl v zápase tah na branku, chtěl dát gól, čímž mohl uvolnit další spoluhráče. Ač původem křídlo, tak na spojce zahrál lepší zápas, než všechny ostatní normálně pozičně spojky.

Po celý průběh zápasu s Louny jsme byli ve vedení, avšak jsme soupeři nedokázali odskočit na rozdíl víc jak 1-2 gólů. V obraně se nám vůbec nedařilo. Bylo to způsobené hlavně osobní nezodpovědností, nechutí bránit. V útoku jsme gól vždy nějako dali, ale obrana byla velmi, velmi slabá. Téměř všechny branky nám Louny vstřelili z jasných brankových příležitostí, tudíž naši brankáři neměli pomalu ani zákrok. I když jsme utkání vyhráli, tak jsme určitě s předvedenou hrou spokojeni nebyli.

Poslední zápas ligy neměl za mě bohužel takový náboj. Zápas s Děčínem jsme odehráli v úplně prázdné hale, řekněme s medailemi na krku, jelikož před naším zápasem proběhlo vyhlášení celé ligy. Na klucích nebylo vidět velké soustředění na hru, ačkoliv jsme na ni apelovali. Sám jsem v podobných situacích několikrát byl, a tak vím, jak je těžké se na tyto „pouze dohrávané povinné“ zápasy připravit. Hráčům jsme pořád vtloukali do hlavy, že se jedná o poslední zápas sezony, ať jdou do toho naplno, jinak je to pak doma bude mrzet, že do toho mohli dát vlastně víc. Nějaký červíček v hlavách několika kluků byl vidět, a právě díky individuálním výkonům jsme tento poslední zápas dokázali dovést do vítězného konce, za což jsem rád, že jsme si udělali hezkou pomyslnou tečku za sezonou.“

Výsledky našich hráčů v nadstavbové skupině za celé jaro:

https://www.handball.cz/souteze/zeny/regionalni-liga-mladsich-zaku-a/detail/tym/642b7e05-5f63-42ef-bf97-a4d344d9dfbe

Závěrečné slovo k sezoně:

„Celkově sezonu hodnotím velmi pozitivně. Na hráčích je za mě vidět velký výkonnostní skok. Když srovnám naši hru, kterou jsme se prezentovali na konci sezony a se začátkem sezony, tak jsem velmi spokojený s dobře odvedenou prací. Je to hlavně zásluha kluků, kteří velmi poctivě chodili na tréninky a na tréninku v naprosté většině odváděli dobrou práci. Myslím, že se všichni do jednoho posunuli v individuálních schopnostech, navíc vznikla skvělá parta, se kterou byla radost pracovat.

Koneckonců 3. místo je velmi dobré. Nestačili jsme akorát na Náchod s Lovosicemi. Tyto týmy jsou pořád ještě někde jinde, ale poctivou prací je určitě můžeme dohonit ba co víc, předběhnout. Trochu mě mrzí, že nedokážeme podat opravdu TOP výkon celý tým, kvůli tomu jsme ani jednou ty Lovosice neporazili. Na konci sezony jsme ale na druhou stranu neměli ty hrůzostrašné výkony, které jsme byli schopni předvádět a prohrát kde s kým. Naše výkony se trochu ustálili, právě díky velkému posunu individuálních schopností našich hráčů.

Pořád je na čem pracovat. V této sezoně jsem se naučil, že budeme muset klást daleko větší důraz na obranu a celkově práci nohou. Nicméně bych chtěl klukům za sezonu poděkovat, jak už jsem jednou zmiňoval, byla to opravdu skvělá parta, se kterou byla radost pracovat.“

JSME LIBEREC HANDBALL