Muži předvedli na Dobině velmi kvalitní házenou. Podle všech ohlasů jsou všichni včetně hostů z Lovosic nadšení. Chválili si hlavně parádní atmosféru.
Letošní sezona ve znamení BRONZU. Po mužích a mladších dorostencích vybojovali bronz i mladší žáci. Ti se museli nejdřív v průběhu podzimu probojovat do lepší skupiny, načež na jaře bojovali s elitními celky ze 3 krajů a získali nakonec 3. místo. Na posledním turnaji o víkendu v Liberci vyhráli 2 zápasy a 2 prohráli. Nakonec o zisku bronzu rozhodl zvládnutý zápas proti Náchodu.
Ligová soutěž mladších žáků vypadá takto: Na podzim hrají mladší žáci celkem 5 turnajů v rámci kraje Libereckého a Královéhradeckého. V průběhu podzimu se mladší žáci potkávali s celky Náchodu, Jičína, Dvora Králové, Jablonce a České Lípy. Museli se umístit v TOP 3, aby hráli tzv. nadstavbu „A“. To se jim navzdory nepřesvědčivým výkonům nakonec podařilo a postoupili do nadstavbové skupiny „A“, kde se utkávali i s týmy z Ústeckého kraje. Do „A“ skupiny z Ústí postoupili Lovosice „A“ a „B“ a taky dívčí tým DHK Baník Most. Z podzimu se kluci nadále utkávali s týmy Jičína a Náchodu.
O průběhu podzimu jsme již psali. Mladší žáci šli na jaře velmi výkonnostně nahoru a najednou dokázali porážet Jičín i Náchod, zatápět Lovosicím. Do posledního turnaje, který se konal v Liberci vstupovali ze třetí pozici a věděli, že zápas proti Náchodu bude naprosto klíčový pro zisk cenného kovu. Proti Náchodu se jim zápas vydařil, všichni hráči plnili dobře své role a týmovým výkonem dotáhli zápas do vítězství. Na turnaji pak prohráli o branku s Jičínem, propadli proti Lovosicím a na závěr ligy si poradili s holkami z Mostu.
Komentář trenéra Michala Hájka k soutěži a ke konečnému zisku bronzových medailí:
„Já jsem strašně rád za to, jaký se nám podařil s klukama udělat posun. Z toho, že jsme na podzim stěží poráželi celky jako Jablonec nebo Dvůr, jsme na jaře dokázali porážet Jičín, se kterým jsme na začátku podzimu prohrávali dvouciferným rozdílem. Kluci po celou sezonu příkladně pracovali a výsledky se dostavili. Na jaře jsme podávali výkony, které se blížili tomu, co si představuji, abychom hráli. Vycházeli jsme z týmového pojetí hry, kdy je každý hráč důležitý. V útoku jsme měli pestrou hru, založenou na individuálních schopnostech jednotlivců. Nakonec jsme se stali i nejvíce skórujícím celkem v lize, což je určitě povzbudivé. Martin Lepieš se stal suverénně nejlepším střelcem týmu, ale na celkovém úspěchu se podíleli naprosto všichni. Na druhou stranu jsme měli skoro nejděravější obranu. Na jednu stranu to nebylo zas tak dobré, nutno uznat. Na druhou stranu vysoký počet obdržených branek pramení i z toho, jaký systém obrany vyznáváme. Ve všech zápasech hrajeme agresivní systém 3:3 a pokud jeden z hráčů propadne, už mu horko težko někdo pomáhá. Ale i v obraně jsme udělali kus práce. Ještě jednou bych chtěl všechny kluky za sezonu pochválit. Je skvělé, že jsme spolu udělali kus práce a posunuli se na úroveň výše. Jen mne mrzí, že jsme mohli mířit ještě i kousek výš, kdybychom turnaj, co turnaj nemuseli řešit omluvenky na turnaj. To je jedna z věcí, co mne mrzí. Hrajeme týmový sport a pokud jedno kolečko vypadne, stroj začne drhnout, těžko se nahrazuje. Zase na druhou stranu dostali prostor naprosto všichni hráči a naprostá většina udělala velký krok vpřed v jejich házenkářských dovednostech. Druhou věcí, která se netýká našeho týmu, byla organizace ze stránky rozhodčích některých turnajů. Řekl bych, že kvalita zápasů, na to, že to jsou mladší žáci, byla opravdu vysoká a slušela by tomu i přiměřená úroveň rozhodčích. Na této organizaci musí krajské svazy zapracovat a toto se již nemůže opakovat. Pak by se totiž kluci v útlém věku naučili špatné návyky, které by je později velmi trápili. Mám na mysli např. časté porušování pravidla o krocích, atd.“
Krátké hodnocení hry mladších žáků proti soupeřům v průběhu jarní části soutěže:
Jičín
Proti Jičínu se nám nakonec celkem dařilo. Z toho, že jsme na podzim nedokázali soupeři vzdorovat, jsme se nakonec stali rovnocennými soupeři. Na jaře jsme 2 zápasy proti nim vyhráli a 2x o branku prohráli. Jičín byl ve většině případů v plné palbě, zatímco nám často chyběli hráči, na kterých naše hra stojí. Jak jsem psal výše, mnohdy se šance chytili méně zkušení kluci a díky nim jsme zápasy dokázali zvládat. Kámen úspěchu proti Jičínu vždycky tkvěl v obraně. Když jsme chtěli a soupeři hru znepříjemnili, tak jsme zpravidla vyhrávali. Když ovšem jsme neměli někdy úplně náladu bránit, tak nás soupeř dokázal porazit.
Náchod
Proti Náchodu vždy záleželo, v jakém složení přijel soupeř. Pokud jsem si já trošku postěžoval na časté absence hráčů, tak nevím, co musel dělat trenér Náchodu. Náchod často přijel bez svých největších opor a na jejich hře to bylo až přespříliš znát. Kvůli tomu nakonec nedokázali získat nějakou medaili.
Lovosice
Lovosice disponují širokým kádrem a do nadstavbové skupiny „A“ postoupili se 2 celky. Když byli na turnaji 2 celky Lovosic, tak jsme vždy s nimi odehráli dobrá utkání. Když ale byl na turnaji jediný celek Lovosic, tak si navzájem „popůjčovali“ hráče a my jsme kvůli užšímu kádru neměli šanci. Objektivně řečeno, Lovosičtí byli nejkvalitnějším soupeřem a zápasy proti nim byli pro naše kluky vždy výzvou. Nějaké zápasy jsme dokázali i zvládnout a myslím si, že se za své výkony rozhodně nemusíme stydět. Vždy jsme byli vyrovnaným soupeřem.
DHK Baník Most
Proti holkám z Mostu jsme odehráli vždy nejhorší zápasy na turnaji s jedinou výjimkou, tou byl turnaj v Jičíně. Nevím, čím to je, že nám to proti holkám nikdy nešlo. Nikdy jsme se nedokázali dostat do tempa, nikdy jsme nehráli tak dobře, jako v ostatních zápasech. I když jsme na hráče apelovali, že prostě tomu musí dát 100% a pak bude vše v pořádku, tak jsme to z nich bohužel nikdy nedokázali dostat.
Výsledky mladších žáků:
https://www.handball.cz/soutez...
Mladším žákům ligová sezona sice skončila, ale sezona jako taková ještě u konce není. Na konci května je čeká dvoudenní turnaj v Plzni a na konci června jedou k finálnímu turnaji Hostivické ligy.
JSME LIBEREC HANDBALL