Muže a MLD čeká jeden z nejdůležitějších zápasů podzimu. Do Liberce přijede silný Náchod. Mladší žáci si zahrají oba víkendové dny. Minižáci mají turnaj v sobotu.
Ve středu 10.11. byl k vidění na Dobině svátek liberecké házené. Do Liberce přijel tradiční celek z extraligy, Hranice. Naši muži se s nimi utkali v rámci osmifinále Českého poháru mužů, kam se dostali poprvé v klubové historii. Muži se svého soupeře nezalekli, ba co víc po celý zápas vedli. Hranice se poprvé dostali do vedení 20 sekund před koncem a naši chlapi už nedokázali zkorigovat. Zápas skončil velice smolně 27:28.
Do zápasu vstupovali Liberečtí s velkým odhodláním. Vidina dotáhnout Liberec do TOP8 týmů v republice se všem zamlouvala a všichni tajně snili, že se toto přání stane skutečností. Na soupisku se dostalo 16 borců, z různých důvodů chyběli například Pavel Henzl nebo Honza Hájek. Naopak hráčů Hranic přijeli pouze 11, a tak jeden z pokynů byl, ať se tahá rychlý útok.
Liberci se povedl celý první poločas. Svého soupeře se nezalekli, ba naopak diktovali tempo hry. Liberci skvěle fungovala obrana s brankářem Robertem Soukupem, díky čemuž mohli často předvádět rychlý přechod do útoku, který docela vycházel. I v postupném útoku si domácí věděli rady, a tak náskok v jejich prospěch rostl. Ve 27. minutě domácí vedli 15:9, Hranice však ještě do poločasu zkorigovali na 15:11.
Naopak vstup do druhého poločasu se moc nepodařil. Naši muži udělali 2 zbytečné chyby v obraně a nabídli soupeři hned na začátku přesilovku 6 proti 4. Hranice stáhli náš náskok jen na 2 góly. Někde okolo 5. minuty druhého poločasu nastal jeden z důležitých okamžiků. Liberci se zranili 2 spojky, Martin Lepieš a Patrik Matula. V útoku se je ještě docela podařilo nahradit, za to v obraně to začínalo hořet. Góly padaly jako na běžícím páse, ale stále jsme si udržovali náskok o 3 nebo 4 branky. V čase 52:47 jsme ještě vedli 26:23 a šli jsme do útoku. Nicméně poté nastal zkrat. Muži začali kupit technické chyby v útoku a v obraně se jim vůbec nedařilo. Hranice se dostali do vedení 20 sekund před koncem, kdy pravá spojka Pinkas trefil z 10 metrů přes trojblok šibenici brány. Liberečtí si ještě vytvořili tutovou šanci. Ta bohužel zůstala nevyužita, když se trefila tyč z proskoku na středu. Krutý konec zápasu.
Komentář trenéra Ondry Harbicha:
“Ačkoliv jsme čelili extraligovému soupeři, tak do zápasu vstoupili hráči plní odhodlání poprat se o další historický úspěch pro libereckou házenou. Od prvních minut se nám nedařilo v útoku dle představ. Nevyvarovali jsme se jednoduchých technických chyb (zbrklé zakončení, nepřipravené přihrávky do pivota). Naštěstí skvěle fungovala obrana s Robertem Soukupem v brance. Od 10. minuty se nám začalo dařit na obou polovinách hřiště a náš náskok nad Hranicemi narostl na 15:9. Bohužel do konce poločasu hosté dokázali snížit na 15:11. Ve druhém poločase jsme pokračovali ve výborném výkonu. Bohužel nás přibrzdila zranění Martina Lepieše a Patrika Matula, který se do zápasu naštěstí vrátil. Hráči se ale semknuli, dále bojovali a drželi extraligového soupeře na rozdílu 3-5 branek. V 50. minutě jsme vedli 24:21 a bylo jisté, že nás čeká hodně těžká koncovka zápasu. Hraničtí po time-outu zvýšili svoji aktivitu a začali z náskoku postupně ukrajovat. V 56. minutě jsme dostali šanci přesilové hry, ale místo toho, abychom svému soupeři odskočili, tak přišlo vyrovnání na 26:26 a drama bylo na světě. 20 vteřin před koncem šli Hranice do vedení 28:27 a my měli poslední útok. Ačkoliv se nám podařilo dohrát signál až do jasné brankové příležitosti, tak při nás nestálo štěstí, trefili jsme pouze tyč a Hranice mohly slavit postup do čtvrtfinále poháru.
Prohra pro nás měla velmi hořkou příchuť, protože jsme rozhodně nebyli horším týmem na hřišti a ještě necelé 3 minuty před koncem jsme byli blíže k postupu. Bohužel v nejdůležitějších okamžicích rozhodli zkušenosti týmů. Před hráči je ale potřeba smeknout a poděkovat, protože předvedli výkon na hranici svých možností a dokázali konkurovat extraligovému soupeři. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem fanouškům, kteří na zápas dorazili a neúnavně nás podporovali. Bylo krásné hrát před plnou halou a jsem si jistý, že jsme nezklamali.“
DĚKUJEME VŠEM FANOUŠKŮM, KTEŘÍ NÁM DRŽELI PALCE AŤ UŽ NA PŘÍMO NA DOBINĚ, NEBO NA DÁLKU. Pro hráče se jednalo o parádní zážitek, protože hrát před takovou atmosférou bylo něco neskutečného. Společně jsme sice historii nenapsali, nicméně věříme, že jste si zápas i tak užili, i přes ten hořký konec pro Liberec.
Zápis o utkání:
JSME LIBEREC HANDBALL